Habitatová analýza
V rámci projektu Trans-Lynx bude zpracována habitatová analýza, která umožní hodnotit preference prostředí a prostorové nároky bavorsko-česko-rakouské populace rysa ostrovida. Poznání těchto charakteristik se jeví jako nezbytný předpoklad účinné ochrany této šelmy a jejího managementu ve fragmentované kulturní krajině.
Habitatové modely jsou statistické nástroje, které na základě dat o výskytu druhu a parametrech prostředí, které tento druh v současnosti obývá, umožňují predikovat jeho potenciální rozšíření i v dalších oblastech.
Habitatový model pro rysa vytvořený v roce 2010 Dušanem Romportlem.
Cílem analýzy je definovat:
- jádrové oblasti výskytu rysa
- tzv. nášlapné kameny (stepping stones) - menší území, které svým charakterem umožňují dočasný výskyt rysů i mimo jádrová území a umožňují tak jejich přesun krajinou
- reálné a potenciální migrační koridory
Cílem projektu Trans-Lynx je doplnit a aktualizovat již existující habitatový model (Dušan Romportl, 2010) na základě nových a přesnějších dat o výskytu rysa v zájmové oblasti projektu. Tento habitatový model byl zpracován pro Českou republiku a 20 km širokou zónu za naší hranicí. V rámci projektu Trans-Lynx vznikne model pro celé zájmové území projektu.
Základními vstupními daty budou informace o výskytu rysa v ČR, Bavorském lese a severozápadním Rakousku. Četnost, přesnost a validita záznamů výskytu velkých savců významným způsobem ovlivňuje kvalitu výsledného modelu. V případě České republiky bude využito centrální nálezové databáze Agentury ochrany přírody a krajiny (NDOP AOPK), která zahrnuje nejvíce záznamů o chráněných a ohrožených druzích z území České republiky.
Další fázi vytvoření habitatového modelu představuje zpracování relevantních dat o charakteru prostředí. Jejich výběr a způsob vyjádření ovlivňují celkový výsledek analýzy podobně jako charakter dat o výskytu zájmových druhů. Příprava dat environmentálních proměnných je vždy do značné míry omezena dostupností potřebných informací. Zatímco některé základní faktory přírodního i antropogenního vlivu je možné snadno vyjádřit, řadu dalších environmentálních proměnných není možné datově postihnout ani vhodně vizualizovat v prostředí GIS (např. hustota kořisti, antropogenní rušení). Z faktorů abiotického prostředí budou v modelu využita data o nadmořské výšce a členitosti terénu, z habitatových faktorů typ habitatu a vzdálenost od lesních porostů a z faktorů antropogenního rušení vzdálenost od sídel a hustota komunikací.
Výstupem modelu je rastr charakterizující vhodnost prostředí splňujících nároky zkoumaného druhu ve škále od 0 do 100 % a dále tabelární výsledky vysvětlující příspěvek jednotlivých environmentálních proměnných na prostorovou distribuci škály biotopů.
Každý model je vhodné verifikovat nezávislým souborem nálezových dat. V tomto případě budou využita data z telemetrického sledování rysa, které pořídili pracovníci Správy NP a CHKO Šumava a případně další data z Bavorska a Rakouska.
