Zooložka Tereza Mináriková ve Dvaceti minutách Radiožurnálu
Zooložka Tereza Mináriková ve Dvaceti minutách Radiožurnálu
Nedaleko Českého Krumlova se podařilo vyfotografovat rysa ostrovida, pravděpodobně stejné zvířete, které odborníci zaznamenali také u rakouského Melku. Jakou mají velké šelmy budoucnost ve volné přírodě? A jsou nebezpečné lidem? Také na to se ptal moderátor Martin Veselovský Terezy Minárikové z Trans-Lynx Projektu.
Jak se rys dostal z Rakouska až do České republiky? „Je schopen přeplavat i poměrně velkou řeku,“ vysvětluje Tereza Mináriková cestu zvířete, které zvládlo ujít vzdálenost 111 kilometrů mezi Melkem a českým územím. „Podle staršího záznamu dokázal jeden rys překonat i Dunaj,“ dodává k tomu.
Podle Terezy Minárikové je navíc možné, že na Blanensku vznikne rysí pár i s koťaty. „Samice mívá dvě až tři koťata. Dlouho se s nimi však skrývá,“ upozorňuje s tím, že fotopasti by mohly samici s mláďaty zachytit až koncem září nebo v říjnu.
Poslechněte si celý rozhovor s koordinátorkou projektu Trans-Lynx, Terezou Minárikovou.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dnes je spolu se mnou ve studiu zooložka Tereza Mináriková z projektu TransLynx Projekt. Dobré odpoledne.
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Dobré odpoledne.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mně vrtá hlavou od první chvíle, co jsem tu zprávu četl, jak jste zjistili, že ten rakouský rys je ten stejný jako ten u Českého Krumlova?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Zjistili jsme to porovnáním fotografií. Vlastně kolegové v Rakousku měli stejně jako my máme v Čechách sérii fotopastí umístěných v terénu a jejich fotopast natočila poměrně dlouhé video toho jedince, takže z toho jsme si udělali vlastně analýzu těch fotografií a z typu a umístění jeho skvrn jsme vlastně poznali, že je to to stejné zvíře.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To umístění skvrn u rysů je unikátní tedy?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Je unikátní, ale samozřejmě se vám může stát, že jedno zvíře se vyfotí z levé strany, druhé z pravé strany, někdy to prostě porovnat nejde, ale v tomto případě jsme měli štěstí.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takže je stoprocentní jistota, že ten rys opravdu ušel tu neuvěřitelnou vzdálenost, tedy alespoň pro mě pro laika?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Je to tak, je to tak.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste v té zprávě, kterou jste vydali k tomu celému, tak tam je na mapě řekněme vzdušná vzdálenost znázorněna mezi tím místem u Českého Krumlova a místem u rakouského Melku. Předpokládám, že nešel přímo kolem té čáry, ale jakým způsobem tak velká šelma překoná třeba Vltavu?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
No, je známo nebo je to teda poměrně překvapivé, ale je známo nebo je doloženo, že rys je skutečně schopen přeplavat i poměrně větší řeku. Existuje starší záznam o tom, že nějaký rys překonal dokonce Dunaj. Ze Skandinávie jsou záznamy rysů, kteří třeba přeplavali nějaké jezero, takže se ví, že toho je schopen. Na druhou stranu my víme, že se pohybuje v té krajině docela šikovně, dokáže například někdy v noci přejít třeba přes most, který není využíván lidmi ani auty. Pokud je tam tma, je to klidné místo, není rušené, tak ten rys tam normálně přejde jako přejdeme my.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Máte představu, proč tomu jednomu konkrétnímu rysovi stálo za to ujít pravděpodobně přes zimu, protože v Rakousku byl vyfocen někdy na podzim, přes zimu takovou vzdálenost?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Máme, protože tu fotografii, kterou jsme teďko pořídili vlastně v květnu na fotopasti umístění v rámci našeho projektu, jsme porovnali i se staršími fotografiemi, které byly v rámci toho území pořízeny, a zjistili jsme, že ten rys se tam pravděpodobně zdržuje už pár měsíců, pravděpodobně už někdy od ledna, takže máme takovou teorii, že přišel vlastně do té oblasti Blanenského lesa někdy v období říje a že tam tedy hledal samice, protože máme z té oblasti vyfocenou i samici, víme, že vlastně domovské okrsky obou zvířat se překrývaly, víme, že tento samec tam nějak aktivně značkoval, takže se snažil najít nějakou tu sexuální partnerku, přilákat ji, myslím si, že to bylo kvůli tomu.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že je určitá možnost, že v Blanenském lese bude rysí pár a bude mít koťata?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Ano, je to možné.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kdy tak vyvádějí rysové koťata, jestli se jim teda říká koťata?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Jo, říká se jim koťata. Je to různé, zhruba tedy od ledna do února až března je to období říje. Pak je ta samice zhruba 70 dní gravidní a má 2 až 3 mláďata obvykle, nicméně s nimi se poměrně dlouho skrývá, snaží se s nimi být v ústraní, moc je nikde neukazuje, takže ještě tak dva měsíce zhruba kojí a v tu dobu ji v podstatě není možné zachytit. Takže my předpokládáme, že pokud by se tam nějaká samice s mláďaty, s koťaty pohybovala, takže bychom ji zachytili až třeba v srpnu, v září, pokud budeme mít štěstí.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Kolik těch fotopastí vlastně máte tady na území jihu Čech?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
My máme projekt TransLynx, v rámci kterého máme fotopasti umístěné v Jihočeském a Plzeňském kraji a dohromady jich je 60.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Dá se těmi 60 fotopastmi řekněme s nějakou mírou jistoty zjistit, kolik těch rysů se pohybuje na tom území?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Velmi těžko. Na to, abychom byli skutečně schopni říct nějaký relevantní populační odhad, je potřeba mít skutečně velmi dobrá, dobrá data, takže znát jednak ty rezidentní zvířata, ale i vědět, jestli se rozmnožují a kolik mají právě těch mláďat. Toto se lépe zjišťuje kombinací různých metod, jednak fotomonitoringem, stopováním, ale i třeba telemetrickým sledováním zvířat. Ta zvířata mají vysílačky. Ale cílem toho našeho projektu je spíše zjistit, jestli se rysové vyskytují i v takových jako okrajových oblastech právě mimo území národního parku a CHKO Šumava, protože doteďka se veškerý výzkum vlastně koncentroval tam a tam se o rysech doslova ví úplně všechno v uvozovkách.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A v parku šumavském je rysů kolik?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Existuje odhad řekla bych poměrně fundovaný pro tu jádrovou oblast Národního parku Šumava a Národního parku Bavorský les, a to je zhruba 50 dospělých zvířat.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A když máte takovou populaci, tak kolik z toho je samců a kolik samic?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
No, my předpokládáme, že ten poměr je zhruba 1:1.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když jsem mluvil s lidmi z Krkonošského národního parku, tak říkali, že řekněme jistější odhad počtu rysů v Krkonoších měli ve chvíli, kdy jedna past někde u Líchor vyfotila rysa v jeden den, stejně jako fotopast někde na druhém konci Krkonoš. Víte, jak se ten počet rysů pohybuje po celé České republice, nebo máte nějaký odhad?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Jsou odhady, odhaduje se to na zhruba 70 až 80 zvířat. Dlouhodobě za posledních 10 let to kolísá zhruba 70 až 100 zvířat. V druhé polovině devadesátých let to bylo ještě 150 jedinců, ale od té doby ta populace viditelně poklesla, takže těch 70 80.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že populace rysů klesá?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Rozhodně nestoupá. Myslíme si, že v posledních letech je spíše stabilní, ale oproti tomu stavu z té druhé poloviny devadesátých let je to horší.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ten počet je udržován nějakými vnějšími okolnostmi, nebo to je prostě zhruba takový počet, který česká příroda a ten prostor, který nabízí rysům, snese?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Není to tak. Bohužel si myslíme, že ta populace je úplně nejvíce regulována ilegálním lovem.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A to máte potvrzeno i nějakými odhady nebo i přímo nějakou zkušeností?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Toto je samozřejmě strašně těžké podchytit, protože je to nelegální lov, takže to není nikde evidováno, je to dokonce trestný čin. Člověk za to může jít do vězení. Takže strašně těžké je zjistit, jak v reálu, jak velký dopad ten nelegální lov má, nicméně v rámci práce kolegů z Akademie věd byly prostě zjištěny z České republiky za posledních 20 let, úplně co vím, tak desítky rysích lebek, které byly prostě uloveny nelegálně, takže existuje nějaká představa o tom, že ten vliv, ta síla toho nelegálního lovu je poměrně velká. Je to v České republice vlastně nejatraktivnější trofej pro myslivce, je to vlastně nejzajímavější, největší zvíře krom Beskyd, no, vlastně Beskyd, kde se ještě vyskytuje občas medvěd a vlk, tak rys je vlastně největší šelma, kterou tady máme.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, dnes je mým hostem zooložka Tereza Mináriková z projektu TransLynx Projekt. Má rys v české přírodě přirozeného nepřítele?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Člověka.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jenom člověka?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Jenom člověka.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ta představa, že by se třeba rys na jednom území potkal s vlkem, tak si budou nebo nebudou konkurovat?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
No, ta situace vlastně tady částečně je na území CHKO Beskydy, ale nemáme pocit, že by ta konkurence měla nějaký negativní vliv na tu rysí populaci. Nicméně je pravda, že tam se pohybuje jenom jedna smečka vlků, takže vlastně je to malé množství zvířat, dejme tomu, 5 až 10 vlků, takže tam určitě ta konkurence není, ale řeknu to takhle z hlediska přírody prostě tady ty druhy všechny vejdou, přirozeně tam patří a není to tak, že by jeden ten druh by konkuroval druhým.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy říkáte, že se tam ta zvířata vejdou, na druhou stranu prostě Česká republika neobsahuje až na nějaké opravdu jádrové oblasti například Šumavy divočinu, jsou to prostě relativně malá území lesů a tak dále, a to všechno ten rys zvládne? V tom všem umí žít?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
No, preferuje samozřejmě větší lesnaté celky, kde prostě není rušen člověkem, kde nejsou silnice, není tam osídlení a v ideálním případě to tam teda ani nikdo nestřílí, ale z takového toho biologického hlediska, pokud je tam prostě dostatečně velký lesní celek, kde je relativní klid a dostatečné množství kořisti, což jsou kopytníci, v tomto případě hlavně srnčí, které, jak víme, v České republice je ta populace velmi silná a mluví se o přemnožených srnkách, které prostě spásají naše lesy ve velkém, tak v tomto případě tady prostě limit není, té kořisti je určitě dost, takže, pokud má velké lesní komplexy, není tam rušen, nikdo ho nestřílí, tak by se té populaci mělo dařit v principu dobře.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, jestli tomu úplně dobře rozumím, pro vás ta informace, že sem přijde třeba nový jedinec rys, je v podstatě dobrá zpráva?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Určitě, určitě, té populaci to pomůže, protože to posílí tu genetickou variabilitu, to znamená, že ta populace je potom zdravější, vlastně ta mláďata jsou zdravější, protože se pořád nekříží příbuzní jedinci.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A potom ty kritické hlasy ať už zaznívají na smečky vlků případné nebo směrem k rysům, že jsou to prostě velké šelmy, které prostě na to industrializované prostředí České republiky nepatří a hustě obydlené, tak na to říkáte co?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Že sem patří. Rys byl odjakživa součástí naší přírody. Je samozřejmě na místě nějaká společenská diskuse o tom, jestli je tady chceme, nebo ne, ale já jsem přesvědčena o tom, že rys, když to tak řeknu lidsky, nikomu neubližuje, skutečně nepáchá žádné hospodářské škody. On loví v lesích, loví teda srnčí a jelení zvěř, ale to je prostě jeho přirozená potrava a myslím si, že není důvod kvůli tomu do té populace nějak zasahovat.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
TransLynx Projekt, co to je?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Je to projekt, kde vlastně 10 partnerů z České republiky a Bavorska, jsou to různé instituce, jak státní ochrana přírody, tak nevládní organizace, tak třeba v Bavorsku jsou to i myslivci i národní park, které se nějakým způsobem zabývají ochranou rysa ostrovida, ochranou vlastně té šumavské populace rysa ostrovida.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když v té zprávě, kterou jste vydali, jsem četl, že je potřeba udržovat řekněme průchodné nějaké koridory, kterými rys může chodit a pohybovat se vůbec na velké vzdálenosti, co to znamená? Jak si ten koridor má člověk představit?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
No, měli bychom si to představit jako právě nějaký lesní celek, kterým lze projít tou krajinou bez toho, aniž by ten rys musel překonávat nějaké větší migrační bariéry, třeba oplocené dálnice, oplocené železniční koridory, velká územní kontinuální zástavby, aby prostě mohl z toho jednoho jádrové území, kde se vyskytuje třeba větší množství těch jedinců, přejít nějaký mladý samec do té druhé oblasti, spářit se a založit si tam ten domovský okrsek, protože ve chvíli, kdy ty jednotlivé populace zůstanou izolovány za těmi migračními bariérami, tak je jenom otázka času, kdy vyhynou úplně z přirozených příčin.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem oplocená dálnice, tu umí překonat nebo uměl by jí překonat?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Umí ji překonat, samozřejmě je to kočka, takže třeba ten plot přeleze, ale pak je otázka, jestli ho tam nesrazí auto. A také jde o to, jaké procento jedinců vlastně tu bariéru překonají. Pokud je to třeba jenom 1, 5 % zvířat, tak ta bariéra má stejně obrovský dopad na tu populaci a tady třeba v tomto případě samice nebo kočky nejsou zvířata, která by se vydávala zrovna na velké vzdálenosti a měla tendenci tyto bariéry překonávat, ty spíš chtějí nějaký kvalitní okrsek a pokud přes ně povede dálnice, tak s tím budou mít velký problém.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pracujete vy zoologové nebo biologové na tom, abyste měli tu populaci rysů pod větší kontrolou, než jsou jenom náhodné snímky z fotopastí, to znamená, aby měly buď obojky nebo aby v sobě měli nějaké čipy?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Určitě je dlouhodobá tendence mít o té populaci co nejvíce dat, protože právě máme pocit, že se jí úplně dobře nedaří, minimálně tedy, že neroste, takže se snažíme vyvinout nějaké nové monitorovací metody, které by nám právě řekly nějaké detaily toho areálu rozšíření a také to, jestli je tam reprodukce, to je úplně zásadní, jestli třeba, když uvedu příklad, třeba oblast Brd, jestli je to jenom místo, kam občas přijde nějaký mladý samec ze Šumavy, protože si hledá nové teritorium, anebo jestli je to místo, kde je i stálá rezidentní samice a jestli tam prostě pravidelně dochází k tomu rozmnožování, to je klíčová věc.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V Brdech byl spatřen rys?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Určitě, v Brdech je spousta nálezů.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Když jsem si představil, že jsou vyfoceny, nebo jsou vyfoceni jedinci rysů v Krkonoších, vy máte snímky ze Šumavy, tak to znamená, že rysy dokážou přejít ze Šumavy do Krkonoš třeba?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Je to tak. Teoreticky by to mohlo být třeba stejné zvíře, takže se snažíme právě s dalšími kolegy, kteří pracují i třeba v Beskydech, v Krkonoších, v Českosaském Švýcarsku, snažíme se ty fotografie dávat dohromady a porovnávat, jestli se třeba nestane, jestli to bude to stejné zvíře.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Nevím, do jaké míry je to přitažené za vlasy, ale ta slovenská zkušenost třeba s výskytem medvědů je taková, že oni mají čím dál tím menší problém vlastně v soužití s lidmi v tom směru, že prostě žerou odpadky, pohybují se relativně blízko lidských obydlí, protože to pravděpodobně asi je pro ně jednodušší tam získat potravu. Tak nehrozí něco podobného u rysů, že ta jejich ostražitost a to, že je asi obtížné je spatřit ve volné přírodě, by mohla mizet?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Já si to nemyslím, protože v současné době tady máme rysí populaci, která prošla 20 lety pronásledování a střílení a myslím si, že skutečně přežili jenom jedinci, kteří jsou velmi ostražití a velmi chytří a ti, co nebyli ostražití a byli hloupí, tak ti už jsou dávno zastřeleni.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je chytrý rys?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Řekla bych že velmi.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Jak se to projevuje, že je chytrý?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Třeba někteří ti jedinci jsou velmi opatrní. Pokud se jednou stane, že někdy je vyfotíte v lese, nikdy se na to místo nevrátí, nebo pokud ...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, oni to u té fotopasti zjistí, že se něco dělo, že proběhl nějaký, něco, zvuk nebo něco?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Některé typy fotopastí vlastně fotí v noci s bleskem, to je proto, aby právě byla lepší fotka toho rysa a toho zbarvení, aby se ty rysy dokázali, abychom je dokázali individuálně identifikovat, takže některá ta zvířata na to třeba zareagují a už se nevrátí. Nebo pokud cítí v okolí té fotopasti člověka, tak se tam prostě nevrátí. Slyší auto, jsou velmi opatrní. Skutečně se snaží žít skrytě.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že není prostě šance je v lese vidět?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
No, když máte štěstí, tak šance určitě je, ale ...
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste viděla někdy rysa ve volné přírodě?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Neviděla jsem. Měla jsem velkou smůlu. Byly jsem mu na blízko asi 100 metrů daleko, ale prostě se neukázal. Byl to rys, který měl vysílačku, takže jsme věděli přímo, že tam je, byl kousek ode mne a vždycky, když jsem se přiblížila, tak o 2 metry couvnul.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Stále posloucháte Dvacet minut Radiožurnálu, dnes se zooložkou Terezou Minárikovou. A pak je tady ještě velká šelma, kterou vy jste zmínila, a to je medvěd, vedle toho samozřejmě vlk. Vy říkáte, že jsou prostě případy, že na české území medvědi, medvědi přijdou. To je stále šelma, která se sem vejde, jak jste říkala?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Já si stále myslím, že ano, nicméně samozřejmě je pravda, že medvěd, s medvědem je to trochu jiná situace v tom, že někteří skutečně přijdou na to, že je jednodušší vyžírat nějaké popelnice v okolí lidských obydlí a ve chvíli, kdy překonají tuto bariéru vůči člověku, tak potom skutečně můžou být nebezpeční, takže to je trošku jiná situace, tohle to by asi rys nikdy nedělal. Ale myslím si, že normálně v přírodě medvěd je stejně tak plaché zvíře jako rys a že pokud bude moci, tak se člověku vyhne.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, když vezmeme tu hustotu zalidnění, to, že v těch oblastech, kde se medvěd případně vyskytuje, je mnoho chovatelů dobytka, tak tam by asi jeho přítomnost nesklidila nějaké velké ovace?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Tak asi to není úplně nejpopulárnější druh. Na druhou stranu v Beskydech se dlouhodobě vyskytuje jedno až dejme tomu tři zvířata a drtivá většina obyvatel Beskyd se s ním nikdy nesetkala. Je velké štěstí, když se vám podaří najít někde stopy nebo škrábance na stromě, ale opravdu si vybírají ta úplně nejodlehlejší území s hustým lesem a je velmi malá šance je spatřit.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Máte představu, kolik je vlků zhruba na českém území?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Jak jsem říkala, vlci se vyskytují právě pouze na území CHKO Beskydy a jsou to vlastně smečky, které se pohybují jak v České republice, tak na Slovensku, tak v Polsku, jsou to taková přeshraniční zvířata. Teďka je tam pravděpodobně jenom jedna smečka, odhad je do 5 zvířat.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A občas se někde vyskytnout zprávy, že někde ze severu Čech ze Saska, z Lužice se objevují vlci, to není potvrzeno?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Je to tak, je to potvrzeno. Na vlastně saskopolské hranici je relativně mladá populace vlků, které se ovšem dobře daří, takže v posledních letech roste poměrně dobře a objevují se právě migranti u nás vlastně v oblasti severních Čech, Lužické hory nebo Krkonoše, stejně tak i třeba z bavorské strany Šumavy jsou potvrzení migranti a předpokládá se, že to je všechno z této populace.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Je jedna nebo jakákoliv z těch tří šelem, o kterých jsme mluvili, nebezpečná člověka v České republice?
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Já si myslím, že rys určitě ne a domnívám se tedy, samozřejmě jsou různé zkazky o vlčích smečkách vyhladovělých někde v Rusku, kteří napadaly lidi, ale abych řekla pravdu, v odborné literatuře to nějak není skutečně potvrzeno, takže velmi těžko říct, velmi těžké říct. Myslím si, že pokud, tak asi ten medvěd, pokud se s ním člověk setká tváří v tvář a dostane se do situace, že třeba to zvíře má pocit, že nemá úplně volnou únikovou cestu, neví co, tak zaútočí, ale řekla bych, že taky hodně ze strachu. Pak už jde o to dodržovat nějaké zásady, vědět, co v takové situaci dělat.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takových bylo dnešních Dvacet minut Radiožurnálu. Zooložka Tereza Mináriková z projektu TransLynx Projekt. Díky za návštěvu. Hezký podvečer.
Tereza MINÁRIKOVÁ, zooložka, TransLynx Projekt:
Hezký podvečer.
Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
U mikrofonu byl Martin Veselovský, přeji dobrý poslech.
Zdroj: http://www.rozhlas.cz/radiozurnal/dvacetminut
